Mapa - Jing-kchou (Yingkou)

Jing-kchou (Yingkou)
Jing-kchou (, pchin-jinem Yíngkǒu) je městská prefektura v Čínské lidové republice, kde patří k provincii Liao-ning. Celá prefektura má rozlohu 4 970 čtverečních kilometrů a v roce 2010 v ní žilo necelých dva a čtvrt milionu obyvatel.

Město se dříve jmenovalo Niou-čuang (, pchin-jinem Niúzhuāng, přepisováno též Newchwang), leželo třicet kilometrů proti proudu řeky Liao-che a bylo jedním z přístavů, které se měly otevřít na základě Tchienťinských smluv z roku 1858. Britové ovšem po podepsání zjistili, že u Niou-čuangu je řeka příliš mělká pro jejich lodě, a tak došlo k přesunu přístavu na místo dnešního Jing-kchou.

 
Mapa - Jing-kchou (Yingkou)
Mapa
Google Earth - Mapa - Jing-kchou
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Jing-kchou
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Jing-kchou
OpenStreetMap
Yingkou-map.png
1500x1879
upload.wikimedia.org
Yingkou.png
1500x1500
upload.wikimedia.org
yingkou.GIF
1102x785
map.vbgood.com
yingkou_convention_e...
811x900
www.e-architect.co.u...
Location_of_Yingkou_...
880x720
upload.wikimedia.org
China%20Map%20-%20ci...
820x696
www.soaringhope.org
yingkou_convention_e...
900x620
www.e-architect.co.u...
yinkougreaterarea.jp...
687x701
johnrabydvd.webs.com
dm2.jpg
521x766
www.npco.biz
HulutaoMap.jpg
598x617
www.manchukuostamps....
yingkou-panjin-1.jpg
450x800
i757.photobucket.com
7256044288_f74813278...
640x497
farm9.staticflickr.c...
7256044288_f74813278...
640x497
farm9.staticflickr.c...
Yingkou_mcp.png
601x511
upload.wikimedia.org
YingkowMap.jpg
530x574
www.manchukuostamps....
map.jpg
700x404
www.bohai-machine.co...
map_china.gif
548x503
www.iten-online.ch
Yingkou-China.jpg
601x400
www.tide-forecast.co...
Yingkou.jpg
601x400
www.weather-forecast...
yingkou-lengyan-temp...
550x422
media-cdn.tripadviso...
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky
Čína, plným názvem Čínská lidová republika , zkratkou ČLR (mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, spolu s Indií, nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Čína se rozkládá napříč pěti časovými pásmy a sousedí se 14 zeměmi, což je po Rusku druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 provincií, pět autonomních oblastí, čtyři přímo spravovaná města (Peking, Tchien-ťin, Šanghaj, Čchung-čching) a dvě zvláštní administrativní oblastí (Hongkong a Macao). Hlavním městem Číny je Peking, nejlidnatějším městem je Šanghaj.

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
CNY Čínský jüan (Renminbi) Â¥ or å…ƒ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
UG Ujgurština (Uighur language)
ZA Čuangština (Zhuang language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Bhútán 
  •  Indie 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Laos 
  •  Mongolsko 
  •  Myanmar 
  •  Nepál 
  •  Pákistán 
  •  Severní Korea 
  •  Tádžikistán 
  •  Vietnam 
  •  Rusko